Gramatická příručka

Zpět

PODSTATNÁ JMÉNA

Rod podstatných jmen

Podstatná jména mohou být ženského nebo mužského rodu.

Základní koncovky podstatných jmen jsou:

mužský rodženský rod
-O-A
-E-E

Existují ale i podstatná jména zakončená na -a, která jsou mužského rodu (mnohá z nich jsou původem z řečtiny).

Příklad:

  • Mužský rod: poeta, telegramma, problema

Naopak existují podstatná jména zakončená na -o, která jsou ženského rodu.

Příklad:

  • Ženský rod: foto, mano, auto

Některá podstatná jména zakončená na -a označují osoby ženského i mužského rodu.

Příklad:

  • turista, artista

Koncovka -e může být stejná pro oba rody, proto je zapotřebí si rod podstatného jména zapamatovat.

Příklad:

  • Mužský rod: studente, ristorante, padre
  • Ženský rod: madre, sete, automobile

Jména označující národnost se mohou odvodit od přídavného jména stejně jako název jazyka, a to přidáním členu před tvar mužského rodu.

přídavné jménojazyk
italiano, italianal'italiano
spagnololo spagnolo
inglesel'inglese
tedescoil tedesco

Příklad:

  • Il signore è slovacco.

Množné číslo podstatných jmen

Množné číslo podstatných jmen se v italštině liší od ostatních evropských jazyků: ve španělštině a angličtině se množné číslo tvoří přidáním koncového s k podstatnému jménu, ale v italštině se koncovky mění. Albero v jednotném čísle se změní na alberi v čísle množném: změnou koncovky -o na -i se délka slova nemění.

rodkoncovka jednotného číslakoncovka množného čísla
mužský-O-I
ženský-A-E
mužský-E-I
ženský-E-I

Příklad:

  • Mužský: bambino - bambini, padre - padri
  • Ženský: bambina - bambine, madre - madri

Zůstávají neměnná podstatná jména:

  1. zakončená přízvučnou samohláskou
  • il menù - i menù
  • la città - le città
  1. jsou zakončená souhláskou (převážná část cizích podstatných jmen)
  • il bar - i bar
  1. zakončená na -i
  • la crisi - le crisi

Pokud je -i přízvučné, koncové -o se pouze nahradí samohláskou -i.

Příklad:

  • lo zio - gli zii

Pokud je ale přízvuk jinde, množné číslo se bude psát pouze s jedním -i.

Příklad:

  • l'armadio - gli armadi

Ženská podstatná jména zakončená na -o, obvykle zkrácená podstatná jména, se nemění.

Příklad:

  • la radio - le radio
  • výjimka la mano - le mani

Dvojice uomo, uomini se liší od ostatních v počtu slabik.

Slova zakončená na -cio a -gio tvoří množné číslo koncovkami -ci a -gi.

Příklad:

  • il formaggio - i formaggi

Slova zakončená na -co a -go tvoří množné číslo koncovkami -ci a -gi nebo -chi a -ghi v závislosti na různých faktorech, z nichž nejdůležitejší je přízvuk.

  1. pokud má slovo přízvuk na předposlední slabice, koncovky se mění na -chi a -ghi:
  • il ceco - i cechi
  • il parco - i parchi
  • výjimky l'amico x gli amici, il nemico x gli nemici, il greco x i greci
  • l'albergo - gli alberghi
  • výjimka l'asparago x gli asparagi
  1. naopak
  • il tecnico - i tecnici

Slova zakončená na -cia, -gia tvoří množné číslo následovně:

  1. -i zůstává, pokud je poslední písmeno před koncovkou samohláska
  • la camicia - le camicie
  • la valigia - le valigie
  1. -i se vypouští, pokud je to souhláska
  • l'arancia - le arance
  • la spiaggia - le spiagge

Pokud je přízvuk na -i, podstatné jméno se nemění.

Příklad:

  • la farmacia - le farmacie

Ženská podstatná jména zakončená na -ga končí vždy na -ghe.

Příklad:

  • la strega - le streghe

Ženská podstatná jména zakončená na -ca končí vždy na -che.

Příklad:

  • l'amica - le amiche

ČLENY

Člen určitý a neurčitý v jednotném čísle

Člen určitý označuje věc nebo osobu, o které se již hovořilo.

Člen neurčitý označuje neznámou věc nebo osobu, o které se hovoří poprvé.

Člen se vynechává v těchto případech:

  • před jmény osob a měst
  • před přivlastňovacími zájmeny, která stojí před názvy rodinných příslušníků v jednotném čísle
  • v nadpisech a číslech

Příklad:

  • Pietro lavora a Parigi.
  • Ingresso libero, Grammatica italiana
  • mia madre, mio padre

Členy jsou:

  • mužský jednotné číslo
určitýneurčitý
ilun
louno
l'un
  • ženský jednotné číslo
určitýneurčitý
launa
l'un'

Člen mužského rodu lo nebo uno předchází podstatná jména, která začínají na s + souhláska nebo z.

Příklad:

  • lo studente, lo zero
  • uno studente, uno zero

Člen mužského rodu l' nebo un předchází podstatná jména, která začínají samohláskou.

Příklad:

  • l'albergo, l'anno
  • un albergo, un anno

Naopak člen ženského rodu un', který stojí před podstatným jménem začínajícím na samohlásku, na rozdíl od neurčitého členu mužského rodu, má apostrof.

Příklad:

  • un'entrata, un'opera

Člen určitý a neurčitý v množném čísle

Členy určité v množném čísle jsou:

  • mužský
jednotné číslomnožné číslo
ili
logli
l'gli
  • ženský
jednotné číslomnožné číslo
lale
l'le

Italština nemá neurčitý člen v množném čísle. Tam, kde by se člen neurčitý v množném čísle použil, italštině používá člen dělivý nebo přídavné jméno neurčité jako alcuni nebo qualche.

Člen dělivý

Člen dělivý (tvořený předložkou di + člen určitý) označuje blíže neurčenou část nějakého většího celku.

Členy dělivé jsou:

  • jednotné číslo
člen určitýčlen dělivý
ildel
lodello
l'dell'
ladella
  • množné číslo
člen určitýčlen dělivý
idei
glidegli
ledelle

Příklad:

  • Desiderano del formaggio?
  • Prendo delle pesche.
  • Prendo dell'aranciata.

PŘÍDAVNÁ JMÉNA

Přídavná jména jsou slova, která lépe označují vlastnosti podstatného jména. Stejně jako členy a podstatná jména mohou být mužského nebo ženského rodu, jednotného nebo množného čísla a musí se vždy shodovat se slovem, ke kterému se vztahují.

Přídavná jména mají v italštině následující koncovky:

  • jednotné číslo
mužský rodženský rod
-O-A
-E-E
  • množné číslo
mužský rodženský rod
-I-E
-I-I

Příklad:

  • il ragazzo simpatico, i ragazzi simpatici
  • il ragazzo elegante, i ragazzi eleganti
  • la ragazza simpatica, le ragazze simpatiche
  • la ragazza elegante, le ragazze eleganti

Ve většině případů stojí přídavné jméno za podstatným jménem.

Příklad:

  • vino bianco
  • bambino piccolo

V některých případech přídavné jméno stojí před podstatným jménem.

Příklad:

  • un buon amico
  • una bella ragazza
  • una grande sete

Přídavné jméno >>BUONO<<

Pokud přídavné jméno buono stojí před podstatným jménem, chová se jako člen neurčitý.

  • buon giorno
  • buon appetito
  • buono studente
  • buona sera
  • buon'idea

Přídavná jména >>BELLO<< a >>QUELLO<<

Pokud přídavné jméno bello stojí před podstatným jménem, má různé koncovky:

  • un bel castello, bei castelli
  • un bello spagnolo, begli spagnoli
  • un bell'albergo, begli alberghi
  • una bella signora, belle signore
  • una bell'italiana, belle italiane

V ostatních případech má koncovku přídavného jména bello, belli, bella, belle.

Příklad:

  • Questa città è bella.
  • Queste ragazze sono belle.

ZÁJMENA

Zájmenem se nahrazuje podstatné a přídavné jméno tak, aby se nemuselo znovu opakovat.

Zájmena přivlastňovací

Zájmena přivlastňovací se používají k upřesnění toho, komu osoba, zvíře nebo věc patří. Přivlastňovacímu zájmenu vždy předchází člen určitý nebo předložka se členem.

Kromě šesti základních zájmen mio, tuo, suo, nostro, vostro, loro existují další dvě přivlastňovací zájmena ve třetí osobě, proprio a altrui:

  • proprio se používá pouze pokud ten, kdo něco vlastní, je podmětem ve větě
  • altrui je neměnné a vyjadřuje cizí (ve skutečnosti se jako zájmeno používá velice zřídka).

Zájmena osobní

Zájmena osobní mají různé tvary v závislosti na osobě, čísle, rodě a funkci.

Osobní zájmena, která mají funkci podmětu jsou následující:

  • jednotné číslo:
osobazájmeno
io
tu
lei (ella, essa)
lui (egli, esso)
  • množné číslo:
osobazájmeno
noi
voi
loro (esse)
loro (essi)

V hovorové italštině se používají tvary lui, lei a loro. Tvary egli, ella a essi, esse pro osoby se používají převážně v psané italštině. Pro zvířata a věci se používají esso, essa, essi, esse.

Zájmena, která mají funkci předmětu, mají tyto tvary:

přízvučná, protože je na nich přízvuk:

osobazájmeno
iome
tute
leilei
luilui
noinoi
voivoi
loroloro

Příklad:

  • C'è un pacco per te.
  • Cercate lui o lei?

nepřízvučná, protože přízvuk je až na následujícím slově a dělí se následovně:

  • přímá - odpověď na otázku Koho? Co?:
osobazájmeno
iomi
tuti
leila
luilo
noici
voivi
loro (m)li
loro (f)le
  • nepřímá - odpověď na otázku Komu?:
osobazájmeno
iomi
tuti
leile
luigli
noici
voivi
lorogli

Příklad:

  • Cerca la borsa? Sì, la cerco.
  • Vedi spesso la zia? Sì, la vedo spesso.

Příklad:

  • Scrivi a Francesco? Sì, gli scrivo.
  • Telefoni a Maria? Sì, le telefono.

Pro zdvořilostní formu se používají zájmena Le a La.

Příklad:

  • ArrivederLa.

Tvary lo a la, pokud stojí před samohláskou, se mohou zkrátit.

Příklad:

  • Lo ascolto. L’ascolto.
  • La ascolto. L’ascolto.

Osobní zájmena v oznamovacím způsobu stojí před slovesem:

Příklad:

  • Ti cerco.
  • Perchè mi cerchi?

V rozkazovacím způsobu a infinitivu následují za slovesem a píší se s ním dohromady:

Příklad:

  • Salutalo da parte mia.
  • Non cercarmi.
  • Devi telefonargli.

Ve zdvořilostní formě stojí vždy před slovesem, a to v oznamovacím i v rozkazovacím způsobu.

Příklad:

  • Lo conosce?
  • Mi scriva.
  • Non li disturbi.

Složená zájmena

V některých případech můžeme ve větě použít více jak jedno zájmeno. V těchto případech se označují jako zájmena složená.

Kombinují se následovně:

zájmeno +lozájmeno + lazájmeno + lizájmeno + lezájmeno + ne
me lome lame lime leme ne
te lote late lite lete ne
glieloglielaglieliglielegliene
ce loce lace lice lece ne
ve love lave live leve ne

Příklad:

  • Domani mattina gli do le chiavi. - Domani mattina glieli do.
  • Vi farò vedere le lettere. - Ve le farò vedere.
  • Ti mando lo stipendio. - Te lo mando.

Zájmena mi, ti, ci, vi a si, pokud se spojují s dalším zájmenem, mění -i na -e.

Příklad:

  • Marco mi scrive una lettera. - Marco me la scrive.

Zájmeno gli přidává -e a píše se dohromady.

Příklad:

  • Marco scrive una lettera a sua madre. - Marco gliela scrive.

Mají stejné postavení jako jedno samostatné zájmeno.

Příklad:

  • me la compro, ce li danno

Se slovesy typu potere mohou mít dvě možná postavení.

Příklad:

  • posso comprarmele - me le posso comprare

V rozkazovacím způsobu stojí za slovesem a píší se s ním dohromady.

Příklad:

  • Salutalo. Non dirmelo.

Pokud stojí za slovesem 2. osoby rozkazovacího způsobu jednotného čísla fa', va', sta', da', di', první samohláska se zdvojuje (kromě gli):

Příklad:

  • Dammi il tuo libro. Dimmelo.

Ve zdvořilostní formě stojí vždy před slovesem.

Příklad:

  • Ci scusi. Glielo scriva.

SLOVESA

Věty tázací

Věta tázací se tvoří:

  • intonací - melodie stoupavá
  • Questo ragazzo è straniero?
  • pomocí tázacího zájmena nebo přídavného jména - melodie klesavá
  • chi, che cosa, quale, quanto, quando

Příklad:

  • Chi è questa signora?
  • Che cosa è?
  • Quando torni?

Před è se tvary DOVE a CHE COSA zkracují takto:

  • Dov'è Michele?
  • Che cos'è?

Zápor

Zápor se v italštině tvoří přidáním částice NON mezi podstatné jméno a sloveso.

Příklad:

  • Io NON vado al cinema.
  • Carlo e Pietro NON lavorano in pizzeria.

Musíme ale odlišit NON od NO v odpovědi:

Příklad:

  • Vai al cinema? NO, NON vado al cinema.

Sloveso >>ESSERE<<

osobaESSERE
iosono
tusei
lei, luiè
noisiamo
voisiete
lorosono

Sloveso >>AVERE<<

osobaAVERE
ioho
tuhai
lei, luiha
noiabbiamo
voiavete
lorohanno

I. třída slovesná

I. třída slovesná zahrnuje slovesa zakončená na -ARE a je nejčastější.

Slovesa I. třídy slovesné mají následující koncovky:

osobakoncovkaosobakoncovka
io-Onoi-IAMO
tu-Ivoi-ATE
lei, lui-Aloro-ANO
  • Sloveso PARLARE
jednotné číslomnožné číslo
io parlonoi parliamo
tu parlivoi parlate
lei, lui parlaloro parlano

Sloveso nemusí být doprovázeno osobním zájmenem jako v němčině, francouzštině nebo angličtině. Osobní zájmena se používají v případě zdůraznění.

Příklad:

  • Lui lavora a Praga.
  • Tu non studi l’inglese?

Slovesa zakončená na -ciare a -giare se časují následovně. Souhláska i se vyslovuje pouze v 2. osobě jednotného čísla, jinak se nevyslovuje.

  • Sloveso COMINCIARE
jednotné číslomnožné číslo
io comincionoi cominciamo
tu comincivoi cominciate
lei, lui comincialoro cominciano
  • Sloveso MANGIARE
jednotné číslomnožné číslo
io mangionoi mangiamo
tu mangivoi mangiate
lei, lui mangialoro mangiano

Slovesa zakončená na -CARE a -GARE se časují následovně. Výslovnost zůstává tvrdá a proto se před souhlásku i přidává samohláska h.

  • Sloveso CERCARE
jednotné číslomnožné číslo
io cerconoi cerchiamo
tu cerchivoi cercate
lei, lui cercaloro cercano
  • Sloveso PAGARE
jednotné číslomnožné číslo
io pagonoi paghiamo
tu paghivoi pagate
lei, lui pagaloro pagano

Slovesa zakončená na -IARE s nepřízvučným i mají v 2. osobě jednotného čísla a v 1. osobě množného čísla pouze jedno i.

  • Sloveso STUDIARE
jednotné číslomnožné číslo
io studionoi studiamo
tu studivoi studiate
lei, lui studialoro studiano

Všechna výše uvedená slovesa mají v infinitivu přízvuk na předposlední slabice, výjimkou je 3. osoba množného čísla, kde je přízvuk na třetí slabice od konce.

Příklad:

  • parlo, comincio, cerco
  • parlano, comincano, cercano

Slovesa s posunutým přízvukem mají v jednotném čísle přízvuk posunut na třetí slabiku od konce a ve 3. osobě od konce dokonce na čtvrté slabice od konce.

  • Sloveso ABITARE
jednotné číslomnožné číslo
io abitonoi abitiamo
tu abitivoi abitate
lei, lui abitaloro abitano

II. třída slovesná

II. třída slovesná zahrnuje slovesa zakončená na -ERE.

Slovesa II. třídy slovesné mají následující koncovky:

osobakoncovkaosobakoncovka
io-Onoi-IAMO
tu-Ivoi-ETE
lei, lui-Eloro-ONO

Sloveso VENDERE

jednotné číslomnožné číslo
io vendonoi vendiamo
tu vendivoi vendete
lei, lui vendeloro vendono

III. třída slovesná

III. třída slovesná zahrnuje slovesa zakončená na -IRE. Liší se obzvláště přídáním, u četných sloves jako pulire, capire, preferire, přípony -isc-. Přípona se nepřidává v první a druhé osobě množného čísla. Mnoho dalších sloves, často používaných jako partire nebo sentire, tuto příponu nepřipojují.

Slovesa III. třídy slovesné mají následující koncovky:

osobakoncovkaosobakoncovka
io-Onoi-IAMO
tu-Ivoi-ITE
lei, lui-Eloro-ONO

Sloveso PARTIRE

jednotné číslomnožné číslo
io partonoi partiamo
tu partivoi partite
lei, lui parteloro partono

Sloveso CAPIRE

jednotné číslomnožné číslo
io capisconoi capiamo
tu capiscivoi capite
lei, lui capisceloro capiscono

ZVRATNÁ SLOVESA

Zvratná slovesa jsou stejná jako ostatní slovesa, pouze přidávají zvratná zájmena mi - ti - si - ci - vi - si; ve složených časech je pomocným slovesem sloveso essere.

Sloveso LAVARSI

jednotné číslomnožné číslo
io mi lavonoi ci laviamo
tu ti lavivoi vi lavate
lei, lui si lavaloro si lavano

Zvratné zájmeno si se používá v infinitivu a ve třetí osobě jednotného a množného čísla.

Příklad:

  • Ci fermiamo alcuni giorni.
  • Come ti chiami?
  • Come si chiama tua sorella?

Zvratné zájmeno obvykle stojí před slovesem, ale připojuje se k infinitivu a slovesu v rozkazovacím způsobu a píše se s ním dohromady.

Příklad:

  • lavarsi, scusateci

Se slovesy volere, potere a dovere existují dvě možnosti:

Příklad:

  • Posso svegliarmi tardi.
  • Mi posso svegliare tardi.

Zvratná zájmena mění tvar v závislosti na osobě a čísle, i pokud se připojují k infinitivu.

Příklad:

  • Possiamo prepararci i compiti.
  • Vuoi pettinarti?

I v rozkazovacím způsobu se zvratné zájmeno připojuje ke slovesu a píše se s ním dohromady.

Příklad:

  • Lavati.
  • Svegliamoci.

V záporné větě může stát před slovesem nebo ho následovat.

Příklad:

  • Non lavarti., Non ti lavare.
  • Non fermatevi., Non vi fermate.

Ve zdvořilostní formě stojí vždy před slovesem:

Příklad:

  • Si fermi.
  • Non si disturbi.

SLOVESA NEPRAVIDELNÁ

Slovesa, která mění v některých časech kořen nebo příponu nebo dokonce obě zároveň, jsou označována jako nepravidelná. Například andare se v oznamovacím způsobu mění na io vado; uscire se mění na io esco.

Sloveso >>ANDARE<<

jednotné číslomnožné číslo
io vadonoi andiamo
tu vaivoi andate
lei, lui valoro vanno
  • příčestí andato
  • budoucí čas andrò
  • rozkazovací způsob vada

Sloveso >>VENIRE<<

jednotné číslomnožné číslo
io vengonoi veniamo
tu vienivoi venite
lei, lui vieneloro vengono
  • příčestí venuto
  • budoucí čas verrò
  • rozkazovací způsob venga

Sloveso >>USCIRE<<

jednotné číslomnožné číslo
io esconoi usciamo
tu escivoi uscite
lei, lui esceloro escono
  • příčestí uscito
  • budoucí čas uscirò
  • rozkazovací způsob esca

Sloveso >>FARE<<

jednotné číslomnožné číslo
io faccionoi facciamo
tu faivoi fate
lei, lui faloro fanno
  • příčestí fatto
  • budoucí čas farò
  • rozkazovací způsob faccia

Sloveso >>DOVERE<<

jednotné číslomnožné číslo
io devonoi dobbiamo
tu devivoi dovete
lei, lui develoro devono
  • příčestí dovuto
  • budoucí čas dovrò
  • rozkazovací způsob deva

Sloveso >>POTERE<<

jednotné číslomnožné číslo
io possonoi possiamo
tu puoivoi potete
lei, lui puòloro possono
  • příčestí potuto
  • budoucí čas potrò
  • rozkazovací způsob possa

Sloveso >>VOLERE<<

jednotné číslomnožné číslo
io voglionoi vogliamo
tu vuoivoi volete
lei, lui vuoleloro vogliono
  • příčestí voluto
  • budoucí čas vorrò
  • rozkazovací způsob voglia

Sloveso >>DIRE<<

jednotné číslomnožné číslo
io diconoi diciamo
tu dicivoi dite
lei, lui diceloro dicono
  • příčestí detto
  • budoucí čas dirrò
  • rozkazovací způsob dica

Sloveso >>SAPERE<<

jednotné číslomnožné číslo
io sonoi sappiamo
tu saivoi sapete
lei, lui saloro sanno
  • příčestí saputo
  • budoucí čas saprò
  • rozkazovací způsob sappia

Sloveso >>BERE<<

jednotné číslomnožné číslo
io bevonoi beviamo
tu bevivoi bevete
lei, lui beveloro bevono
  • příčestí bevuto
  • budoucí čas berrò
  • rozkazovací způsob beva

Sloveso >>SALIRE<<

jednotné číslomnožné číslo
io salgonoi saliamo
tu salivoi salite
lei, lui saleloro salgono
  • příčestí salito
  • budoucí čas salirò
  • rozkazovací způsob salga

Sloveso >>DARE<<

jednotné číslomnožné číslo
io donoi diamo
tu daivoi date
lei, lui daloro danno
  • příčestí dato
  • budoucí čas darò
  • rozkazovací způsob dia

Sloveso >>STARE<<

jednotné číslomnožné číslo
io stonoi stiamo
tu staivoi state
lei, lui staloro stanno
  • příčestí stato
  • budoucí čas starò
  • rozkazovací způsob stia

Sloveso >>RIMANERE<<

jednotné číslomnožné číslo
io rimangonoi rimaniamo
tu rimanivoi rimanete
lei, lui rimaneloro rimangono
  • příčestí rimasto
  • budoucí čas rimarrò
  • rozkazovací způsob rimanga

Sloveso >>PIACERE<<

jednotné číslomnožné číslo
io piaccionoi piacciamo
tu piacivoi piacete
lei, lui piaceloro piacciono
  • příčestí piaciuto
  • budoucí čas piacerò
  • rozkazovací způsob piaccia

MINULÝ ČAS

Příčestí minulé

Tvoří se pomocí následujících koncovek:

Slovesná třídaKoncovka
-ATO
-UTO
-ITO

Mnoho sloves II. e III. třídy, která jsou pravidelná, tvoří příčestí minulé nepravidelně:

slovesopříčestí minuléslovesopříčestí minulé
accendereaccesodifenderedifeso
aprireapertoesprimereespresso
attendereattesoleggereletto
chiederechiestometteremesso
chiuderechiusomorderemorso
correggerecorrettooffrireofferto
perderepersorivedererivisto
permetterepermessoscriverescritto
prenderepresosmetteresmesso
prometterepromessosoffriresofferto
raggiungereraggiuntosorrideresorriso
rendereresospegnerespento
ridererisospenderespeso
risolvererisoltovederevisto
rispondererispostovincerevinto

Slovesa nepravidelná tvoří příčestí minulé:

  • pravidelně
slovesopříčestí minulé
avereavuto
daredato
doveredovuto
poterepotuto
saperesaputo
teneretenuto
volerevoluto
  • nepravidelně
slovesopříčestí minulé
berebevuto
diredetto
farefatto
coglierecolto
condurrecondotto
produrreprodotto
tradurretradotto

Minulý čas s pomocným slovesem >>AVERE<<

Minulý čas passato prossimo je nejvíce používaný. Tvoří se pomocí pomocného slovesa avere nebo essere v přítomném čase a příčestí minulého významového slovesa. Používá se k vyjádření již ukončených dějů, které mají následky v přítomnosti nebo nepředvídané děje, které přerušily již trvající děj.

Použití:

  • nepravidelný děj, který se stal pouze jednou
  • Da bambino una volta sono andato al mare.
  • přesný děj, který se stal pouze jednou
  • Mia zia ieri ha fatto dei dolci buonissimi.
  • krátkodobý děj, který trval pouze okamžik
  • Ieri è piovuto un po'.
  • Sloveso AVERE
jednotné číslomnožné číslo
io ho avutonoi abbiamo avuto
tu hai avutovoi avete avuto
lei, lui ha avutoloro hanno avuto
  • I. slovesná třída - PARLARE
jednotné číslomnožné číslo
io ho parlatonoi abbiamo parlato
tu hai parlatovoi avete parlato
lei, lui ha parlatoloro hanno parlato
  • II. slovesná třída - VENDERE
jednotné číslomnožné číslo
io ho vendutonoi abbiamo venduto
tu hai vendutovoi avete venduto
lei, lui ha vendutoloro hanno venduto
  • III. slovesná třída - CAPIRE
jednotné číslomnožné číslo
io ho capitonoi abbiamo capito
tu hai capitovoi avete capito
lei, lui ha capitoloro hanno capito

Příklad:

  • Dove hai messo le chiavi?
  • Avete capito la lezione?

Částice non a osobní zájmena stojí před pomocným slovesem.

Příklad:

  • Non ho avuto tempo.
  • Ti ho portato le mele.

Příslovce già, mai, ancora, più obvykle stojí mezi pomocným slovesem a příčestím.

Příklad:

  • Non ho mai avuto una macchina bianca.
  • Hai già comprato le scarpe?

Pokud je pomocným slovesem sloveso avere, příčestí se nikdy neshoduje s podmětem, ale může se shodovat s předmětem přímým. Shoduje se s tímto předmětem v rodě a v čísle.

Příklad:

  • Ti ho cercato. - muž
  • Ti ho cercata. - žena
  • Vi ho cercati. - muži
  • Vi ho cercate. - ženy

Je-li předmět, který předchází slovesu, nahrazen zájmeny lo, la, li a le, je shoda povinná. V případě lo a la můžeme vypustit samohlásku a nahradit ji apostrofem.

Příklad:

  • Non l'hai tornata?
  • Li abbiamo comprati.

Minulý čas s pomocným slovesem >>ESSERE<<

Pokud je pomocným slovesem essere, příčestí se shoduje v rodě i v čísle.

  • Sloveso ESSERE
jednotné číslomnožné číslo
io sono stato/anoi siamo stati/e
tu sei stato/avoi siete stati/e
lei, lui è stato/aloro sono stati/e

Příklad:

  • Sono stata in Francia.
  • Siete stati al mare?

Stejný tvar má i sloveso stare.

  • Sloveso PARTIRE
jednotné číslomnožné číslo
io sono partito/anoi siamo partiti/e
tu sei partito/avoi siete partiti/e
lei, lui è partito/aloro sono partiti/e

S pomocným slovesem essere se pojí především slovesa, která nemají předmět přímý, kromě sloves essere, stare a partire jsou to také:

slovesopříčestí minuléslovesopříčestí minulé
andareandatopiacerepiaciuto
arrivarearrivatorestarerestato
bastarebastatorimanererimasto
caderecadutoriuscireriuscito
costarecostatosaliresalito
dispiaceredispiaciutoscapparescappato
diventarediventatoscenderesceso
durareduratosembraresembrato
entrareentratotornaretornato
esistereesistitouscireuscito
moriremortovenirevenuto
nascerenatoviverevissuto
occorrereoccorso

Částice non a přídavná jména mají stejné postavení jako u sloves s pomocným slovesem avere.

Příklad:

  • Non sono andato a dormire.
  • Siete già tornati dalle vacanze?

Zvratná slovesa se pojí s pomocným slovesem essere.

jednotné číslomnožné číslo
mi sono lavato/aci siamo lavati/e
ti sei lavato/avi siete lavati/e
si è lavato/asi sono lavati/e

Příklad:

  • Non sono andato a dormire.
  • Siete già tornati dalle vacanze?

Některá slovesa se mohou pojit buď se slovesem essere nebo avere a mají i odlišný význam.

  • essere - pokud nemají předmět přímý
  • Il viaggio è trascorso velocemente.
  • Sono passato davanti la farmacia.
  • avere - pokud mají předmět přímý
  • Abbiamo trascorso un ora alla stazione.
  • Hanno passato la vacanza al mare.

Slovesa dovere, potere, volere:

  • pokud jsou použita odděleně, pomocným slovesem je avere
  • Abbiamo dovuto.
  • Non ho potuto.
  • v opačných případech se řídí slovesem, které následuje
  • Ho letto. - Ho voluto leggere.
  • Sono rimasto. - Sono voluto rimanere.

Se zvratnými slovesy máme dvě možnosti:

  • avere - zájmeno následuje po infinitivu
  • Ho dovuto riposarmi.
  • Abbiamo voluto divertirci.
  • essere - zájmeno stojí před pomocným slovesem
  • Mi sono dovuto riposare.
  • Ci siamo voluti divertire.

PŘEDLOŽKY

Jednoduché předložky jsou di, a, in, da, su, tra, fra.

Předložka di se používá:

  • k vyjádření vlastnictví
  • Questa è la ragazza di mio fratello.
  • k vyjádření původu
  • Sono di Praga.
  • k vyjádření tématu
  • Parliamo sempre di sport.
  • k vyjádření materiálu
  • Ho comprato una maglia di lana.
  • k porovnání
  • Marco è più intelligente di me.

Předložka a se používá:

  • k vyjádření předmětu nepřímého
  • Avete dato la mattita a Carlo?
  • k vyjádření času, v tomto případě se pojí se členem a je v ženském rodě množného čísla
  • Vengo da te alle cinque.
  • k vyjádření místa
  • Domani vado a Roma.

K vyjádření místa se používá předložka a, pokud je tím místem město; naopak předložka in se používá v případě, že se jedná o kraje, státy, kontinenty.

Příklad:

  • Noi viviamo a Roma, in Italia.

Pokud místo není blíže určeno a je tímto místem budova nebo veřejné či soukromé místo, používá se všeobecně předložka in; předložka a v případech, že je místo blíže určené:

  • in chiesa - alla Chiesa di San Lorenzo
  • in biblioteca - alla Biblioteca Nazionale
  • in ospedale - all'Ospedale Gemelli
  • in piscina - alla piscina per bambini

Existuje ale mnoho výrazů, které se pojí s předložkou a nebo in, pro které neexistuje žádné pravidlo. Je proto vhodné si je zapamatovat:

  • a casa - in città
  • al mare - in campagna
  • a teatro - in montagna
  • al cinema - in ufficio
  • a scuola - in classe

Předložka in se používá:

  • k vyjádření většiny způsobů přepravy
  • in macchina, in treno, in aereo, in autobus ale říká se a piedi
  • k vyjádření místa určení
  • A luglio vado in Francia per due settimane.

Předložka da se používá:

  • k vyjádření směru odkud přicházíme
  • Sono arrivata da Praga ieri sera.
  • k vyjadření časového období od počátku děje
  • Sono in questa città da due settimane.
  • pokud má význam come
  • Gina si è comportata da vera amica.
  • k vyjadření zprostředkovatele v pasivních větách
  • Questa torta è stata preparata da mia madre.

Předložka su se používá:

  • k vyjádření argumentu
  • Ho letto molti libri su politica.
  • s číslovkami, k vyjádření přibližného množství
  • Maria è una donna sui 40 anni.
  • jako označení místa
  • I libri sono sulla scrivania.

Předložky tra/fra se používají: - použití je stejné

  • k vyjádření času
  • Fra due giorni parto per Parigi.
  • k upřesnění některých osob mezi ostatními
  • Tra me e lui non c'è differenza.

Předložky se členem

Předložky se členem jsou přeložky spojené se členem určitým.

DIADASUIN
ildelaldalsulnel
ladellaalladallasullanella
l'dell'all'dall'sull'nell'
lodelloallodallosullonello
ideiaidaisuinei
ledellealledallesullenelle
glidegliaglidaglisuglinegli

Příklad:

  • Siamo le amiche del vostro professore.
  • Siete allo stesso punto di ieri?
  • Siamo tornati dalla Spagna.
  • Ho tutta la responsabilità sulle mie spalle.
  • Sei nella tua stanza?

>>C'È<< a >>CI SONO<<

Používají se k vyjádření existence nebo přítomnosti někoho nebo něčeho.

Mohou se přirovnat k výrazům there is, there are v angličtině, es gibt v němčině a il y a ve francouzštině.

Příklad:

  • Che cosa c'è in questi pacchi?
  • Ci sono le riviste italiane.

Nemohou se používat v případě, že podstatné jméno stojí před slovesem.

Příklad:

  • Le lettere sono mie.
  • Un posto è libero.

ZDVOŘILOSTNÍ FORMA

Pokud někomu vykáme, v italštině se používá 3. osoba jednotného čísla.

Příklad:

  • Che cosa desidera?
  • Parla italiano?

Pokud se obracíme k více osobám, používáme 2. osobu množného čísla.

Příklad:

  • Che cosa desiderate?
  • Parlate italiano?

Pokud chceme vykat více osobám, můžeme použít i 3. osobu množného čísla. Toto se používá velice zřídka, například v restauracích, hotelích apod.

Příklad:

  • Desiderano?
  • Parlano italiano?

ROZKAZOVACÍ ZPŮSOB

S výjimkou 2. osoby jednotného čísla sloves I. třídy a několika nepravidelných sloves, tvar rozkazovacího způsobu se neliší od způsobu oznamovacího.

Slovesa pravidelná:

slovesná třídasloveso
Parla!
Vendi!
Parti!
Capisci!

Příklad:

  • Parla piano
  • Parti domani, per favore.

Slovesa pomocná:

slovesorozkazovací způsobrozkazovací způsob
AVEREtu abbivoi abbiate
ESSEREtu siivoi siate

Příklad:

  • Abbi pazienza.
  • Sii più prudente.

Slovesa nepravidelná:

slovesorozkazovací způsob
ANDAREtu va'
FAREtu fa'

Příklad:

  • Va' subito a pagare quel caffè.
  • Fa' la cena per tuo padre.

Zápor se tvoří přidáním záporné částice non před tvar rozkazovacího způsobu, kromě rozkazovacího způsobu 2. osoby jednotného čísla, kde se zápor tvoří spojením NON+INFINITO.

Příklad:

  • Non parlare della tua zia.
  • Non avere paura.

U sloves I. třídy na -ARE se tvar imperativu pro zdvořilostní formu tvoří koncovkou -I.

slovesná třídasloveso
Parli!
Venda!
Parta!
Capisca!

Příklad:

  • Venda la macchina.
  • Non cerchi niente.

ČÍSLOVKY

1uno11undici21ventuno
2due12dodici22ventidue
3tre13tredici23ventitre
4quattro14quattordici24ventiquattro
5cinque15quindici25venticinque
6sei16sedici26ventisei
7sette17diciassette27ventisette
8otto18diciotto28ventotto
9nove19diciannove29ventinove
10dieci20venti30trenta
40quaranta1 000mille
50cinquanta2 000duemila
60sessanta3 000tremila
70settanta15 000quindicimila
80ottanta60 000sessantamila
90novanta100 000centomila
100cento132 000centotrentaduemila
200duecento480 000quattrocentoottantamila
300trecento1 000 000un milione
400quattrocento2 0000 000due milioni

1 000 000 - un miliardo 2 000 000 - due miliardi

Číslovka 1 se chová jako člen neurčitý.

Příklad:

  • un giorno, una notte, un amico, un'amica, uno studente, uno zio

U číslovek zakončených na 1 a 8 se vynechává koncová samohláska desítek, ne však stovek. Poslední samohláska u stovek se vynechává pouze v případě, že následuje ottanta.

Příklad:

  • trentuno, cinquantotto, duecentouno
  • trecentootto ma trecentottanta

Číslovky se píší vždy dohromady. Tudíž tisíce + stovky + desítky + jednotky.

Příklad:

  • 6 854 seimilaottocentocinquantaquattro

Číslovka se k podstatnému jménu pojí vždy bez předložky, pouze un milione a un miliardo se píší s předložkou di, protože nejsou číslovkami, ale podstatnými jmény.

Příklad:

  • tre bambini, cinque macchine, cento corone
  • tre milioni di corone, un miliardo di dollari

Pokud ale následuje za milione a miliardo ještě číslovka, předložka di se vynechává.

Příklad:

  • un miliardo seimila corone

HODINY

V italštině se hodiny vyjadřují pomocí určitého členu v množném čísle LE (ore) + základní číslovka. Minuty se k hodině připojují pomocí spojky e, v hovorové italštině se po půl a pět minut odečítají pomocí slova meno.

hodinana nádraží, v televizihovorová řeč
13:15Sono le ore tredici e quindici minutiÈ l'una e un quarto
14:30Sono le ore quattordici e trenta minutiSono le due e mezzo
16:45Sono le ore sedici e quarantacinque minutiSono le quattro e tre quarti
17:55Sono le ore diciasette e cinquantacinque minutiSono le sei meno cinque

Další příklady hovorové řeči:

12:05Sono le dodici e cinque
13:20È l'una e venti
18:45Manca un quarto alle sette
19:45Sono le otto meno un quarto
14:25Sono le due e venticinque
15:35Sono le tre e trentacinque

Odjezd dopravního prostředku se vyjadřuje pomocí přeložky DI + hodina.

Příklad:

  • Prendo il treno delle sette e dieci.
  • Sono partito con l'aereo delle due.

BUDOUCÍ ČAS

Tvoří se nahrazením koncového -e infinitivu následujícími koncovkami:

osobakoncovkaosobakoncovka
ionoi-emo
tu-aivoi-ete
lei, luiloro-anno

Příklad:

  • Comprerò una casa al mare.
  • Lavorerai fino la sera tardi?

Pouze slovesa I. třídy koncovky -ARE nahrazují a samohláskou e.

  • I. slovesná třída - sloveso PARLARE
jednotné číslomnožné číslo
io parlerònoi parleremo
tu parleraivoi parlerete
lei, lui parleràloro parleranno
  • II. slovesná třída - sloveso VENDERE
jednotné číslomnožné číslo
io venderònoi venderemo
tu venderaivoi venderete
lei, lui venderàloro venderanno
  • III. slovesná třída - slovesa PARTIRE a CAPIRE
jednotné číslomnožné číslo
io partirònoi partiremo
tu partiraivoi partirete
lei, lui partiràloro partiranno
jednotné číslomnožné číslo
io capirònoi apiremo
tu capiraivoi capirete
lei, lui capiràloro capiranno
  • Sloveso ESSERE
io sarònoi saremo
tu saraivoi sarete
lei, lui saràloro saranno
  • Sloveso AVERE
io avrònoi avremo
tu avraivoi avrete
lei, lui avràloro avranno

Budoucí čas nepravidelných sloves se tvoří:

  • pravidelně
  • dire - dirò
  • fare - farò
  • stare - starò
  • uscire - uscirò
  • vynecháním samohlásky i před koncovkou
  • andare - andrò
  • dovere - dovrò
  • potere - potrò
  • sapere - saprò
  • vedere - vedrò
  • nepravidelně
  • venire - verrò
  • volere - vorrò

Slovesa -care, -gare přidávají H:

  • cercare - cercherò
  • pagare - pagherò

Slovesa -ciare, -giare, -sciare ztrácejí I:

  • cominciare - comincerò
  • mangiare - mangerò
  • lasciare - lascerò
Verze 2.0 (2011-12-07 01:24 CET)